Staré město, které obklopovalo zchátralý hrad z 15. století, bylo odstraněno aby se získalo místo k vytvoření nových staveb obklopených parky, zahradami a cestami. Hlavní struktura byla dokončena do roku 1758, ale 3. vévoda, který umřel v roce 1761, nemohl zabrat hrad. Práce byla ukončena až u následujícího 5. vévody, který rozhodl dokončit rozdělanou práci. Hlavní práce na hradu byly skončeny do roku 1790. Nyní je hrad Inveraray domovem 12. vévody z Argyllu a jeho rodiny.
Světlo zlacených svícnů se odráží v broušených historických zrcadlech. Je tady oblíbený fortel stařičkého vévody z Argyllu, rozviklaný spinet vévodkyně, sbírka modrobílého porcelánu, ztyřelá tropická helma a indiánská dýmka míru jednoho z velmi dobrodružných Campbellů a také bačkůrky téhož vévody z kojeneckého věku. Od podlahy ke stropu se větví parádní rodokmen klanu. Podobá se košatému stromu, co lísteček, to jméno a letopočet. Zatímco dole u naleštěných parket se skví rok 1294, tam nahoře u stropu defilují jména nejnovějších ratolestí rodu s letošním ročníkem narození. Vitrína se současnými fotografiemi Campbellů má kolem sebe stále plno zvědavců. Snímky ukazují, že modro-zeleno-černě kostkovaný campbellovský kilt dosud nevyhynul. Pánové jej hrdě oblékají při každé slavnostní příležitosti doma i v cizině, zatímco partnerky mají na sobě šaty podle poslední módy.